1. povídka na přání ^_^

9. dubna 2010 v 21:16 | nell-chan |  Povídky z jiného soudku


Konbanwáááá ^^
S dobrou náladou přidávám první povídku, která byla na přání. Tato je pro Sasaki, která se přihlásila jako první. Snad se bude líbit, jak jí tak i vám ostatním ;)

egjh


Minulost stranou


"Aaah konečně jsme doma…" utrousí si spíše pro sebe Sakura, když zrovna přejde bránu Konohy. Tým 7 měl velmi náročnou a dlouhou misi a po dvou týdnech se konečně vracejí zpět do své milované vesnice. "No máte rozchod, já zajdu za hokagem, podat zprávu o misi. Kdyby něco víte, kde mě máte hledat." Zmíní se Kakashi, rozejde se od ostatních opačným směrem a ze své mocné kapsy si vydá jeho knížku v zbrusu novém vydání. "Co budete dělat ?" zeptá se Sakura Saie a především Naruta. Zdá se jí, že je poněkud zamlklý. Vlastně od té doby, kdy misi splnili a vraceli se domů. "Nevím, zřejmě si budu číst a nebo zajdu na jídlo." Odpoví suše Sai, jak to má ve zvyku. "A ty Naruto ?" otáže se zvlášť Naruta a koukne na něj. "Nevím Sakuro." Odpoví ji Naruto a jde pomalým krokem do centra Konohy. "Co je s tebou, jsi nějaký divný." Opáčí Sakura a vydá se za ním. "Nic mi není, jsem jen unavený." Odpoví výmluvně Naruto, ale i samotný Sai poznal, že lže. "Hmmm a co takhle kdybychom šli všichni společně na ramen, určitě si dáš Naruto. Neměl jsi ho dva týdny." Zaboduje Sakura a Naruto zbystří. "Ok beru, ale zveš mě." Řekne s úsměvem a je na něm vidět aspoň trochu té radosti. Pitomý ramen.

"Staříííku, hoď nám se tři pořádný dávky ramenu, kuřecí jasný ?!" hrkne Naruto, sotva si sedne. "Jako vždy Naruto." Hrkne kuchař a se svým úsměvem začne dělat ten nejlepší ramen ve vesnici. "Jooo, už se mi zbíhají sliny." Utrousí zcela natěšený Naruto a různě se kroutí na té židli. "Sedět normálně nemůžeš viď." Rýpne si do něj Shikamaru, který právě přišel. "Ah Shikamaru, tebe bych tu teda nečekal." Sykne Naruto ironicky, aby oplatil jízlivou poznámku. Shikamaru se posadil vedle Sakury a objednal si taky zdejší specialitu. "Naruto, můžu se tě na něco zeptat ?" hlesne opatrně Sakura. "Jo jasně." "To jak jsi poslední dobou zamlklý, přemýšlivý až smutný. Často nad něčím dumáš a nejsi zrovna nejlepší společník, v těchto chvílích. Stále přemýšlíš nad Sasukem, že ano ?" začne Sakura a Sai se Shikamarem celou situaci sledují. "Do toho ti nic není, Sakuro." Odbude ji akorát Naruto a zamračí se. "Není ? Jsi můj přítel a parťák. Znám tě už hodně dlouho." Sykne Sakura a podívá se ublíženě na Naruta. "To je sice pravda, ale tohle je jen má věc. Nechci aby ses do toho motala." "Bože Naruto vzpamatuj se, Sasuke se nevrátí a ty to víš moc dobře !" vyjede na něj Sakura, protože tuhle pravdu někdo říci musel. "Co ty o tom sakra víš hm ? Nevíš absolutně nic o tom, kde zrovna Sasuke je, nad čím přemýšlí a co chce dělat." Zastává se neustále Naruto Sasukeho. "Sasuke je pokrytec, zrádce a ty to moc dobře víš!" "Přestaň s tím, přišel jsem se najíst, ne si zprotivit ještě tohle jídlo." "Naruto, ale Sakura má pravdu." Vloží se do toho Sai, jenže jedinou odpovědí mu akorát zabude převrácená židle a Narutův odchod.


"Proč to nikdo nechápe ? Všichni mě tak akorát mají pro slabůstkáře Sasukeho. Přitom to ani není pravda. Byl to můj přítel a stále je. Jako můj vlastní bratr. Polovina, kterou od rozdrtil, kvůli své naivitě a pošetilosti. Nikdo nedokáže pochopit, jak se asi tak cítím. Chci ho za každou cenu dostat zpět, ale copak můžu. Mám své povinnosti, které musím plnit a jen tak ho nepřitáhnu zpět." Přemýšlí si sám pro sebe Naruto. Leží na skále hokagů. Zrovna na vytesané hlavě svého drahého otce. Slunce zapadá za Listovou a místy se prohání vzdušný větřík. Pročechrává mu jeho blonďaté vlasy a hladí po bledší tváři. Kouká do víru podvečerní Konohy a myšlenky mu neustále probíhají hlavou. Ne a ne přestat. Avšak vyruší ho, příchod jeho parťáka. "Co tady děláš ?" zeptá se Sai, když stojí vedle sedícího
Naruta. "Co myslíš." Ucedí Naruto a postaví se k odchodu. "Odcházím." Dodá Naruto a míří pryč. "Počkej." Zastaví ho slovy Sai a vážně se na Naruta podívá. "Hm ?" "Přestaň být tak zlý na Sakuru. Snaží se." Hlesne s vážným výrazem Sai a zrovna přejede po něm stín, kdy slunce zapadlo úplně za vesnici. "Nejsem na ní zlý, jen…jen mi vadí to, jak mluví o Sasukem." Řekne Naruto. "A jak by o něm měla mluvit, jako o bohu nebo její milované lásce ?" sykne Sai až divným dojmem. Naruto se nad tím zarazí. "Koukni, Sasuke je pryč a mnoho lidí pochybuje, že se vrátí. Ty máš silnou vůli a věříš, že tvůj nejlepší přítel se vrátí, ale kdy a za jakých podmínek, už je ti asi jedno že. Já vím, že je to tvůj jediný nejlepší přítel, ale kvůli jedinému blbci nemusíš zahazovat ostatní. Jen koukni na to, kolik je kolem tebe lidí." Hlesne Sai a ukáže prstem na celou vesnici pod nimi. "Je to Sakura, Kakashi, pátá hokage, Iruka-sensei a spousta lidí, kteří tě mají rádi. Jsem tu i já." Zmíní se Sai a vyřazuje z něj to něco. Něco co se nezdá Narutovi. "To je pravda." Řekne Naruto a zadívá se do země. "Říkalo mi to hodně lidí, ale od tebe to zní nejvíce přesvědčivěji. Ale bohužel to nemění nic na tom, že nebudu věřit v to co si myslím." Řekne Naruto a přejde zase na vrcholek hlavy čtvrtého hokage. Večerní a temnější Konoha. Vítr, cvrčci a šustící tráva. Příjemné ticho a Naruta hřeje u srdce. Snad pocit štěstí. "Třeba se jednou vrátí." Usoudí Sai a otočí se na odchod. "Kam jdeš ?" zeptá se Naruto a otočí se na něj. "Jdu domů, jsem unavený." Odpoví stručně Sai. "Tak se měj…a díky." Poděkuje Naruto s mírným úsměvem. Sai mu oplatí úsměv a pak zmizí.
Naruto se otočí na večerní Konohu a nadále se rozpouští nad myšlenkami, ale ne nad těmi co se týče Sasukeho.

O pár týdnů později:

Přátelství mezi Saiem a Narutem je o hodně lepší a rozumí si velmi dobře.

"Pusť mě na toho blbečka !" vyhrkne výhružně Naruto a Sakura ho drží za límec. "Zase se toho tolik nestalo ne ?" utrousí Kakashi, který sedí na lavičce a zamyšleně kouká do své Icha Icha Paradise. "Nestalo ??? Řekl, že mám malý penis, přitom ho nikdy neviděl." Vyjekne nahlas Naruto a hrabe se až do země, jak mermomocí se chce dostat k Saiovi a rozbít mu tlamu. Sakura ho opět stáhne a už ji naskakuje žíla trpělivosti. "Jo, to jsem přesně řekl." Rýpne si opět Sai a trochu se oddálí o pár kroků, aby neriskoval lehké škrábnutí od Naruta. "Grrrrrrrrr, počkej tě sejmu ve spaní." Sykne Naruto a Sai na něj tak akorát mrkne, což Naruta dopálí ještě více. "Naruto uklidni se, nebo dostaneš velkou ránu." Ucedí Sakura už velmi naštvaně. "Jen prstíčkem se dotknout toho zmetka." Utrousí potichu Naruto a i když se dusí přes límec, který pevně drží Sakura, pokouší se dotknout Saie. "A dost !" jen řekne Sakura a už leží Naruto v hluboké jámě, kterou vyhloubila samotným Narutem.
"Není mrtvý ?!" hlesne jen tak do vzduchu Sai, když kouká do černé jámy. "Hmm to nevím, možná by bylo o blbce míň." Řekne provokativně Sakura a též nahlíží do jámy. "Já to…slyšel…" ozve se tlumeně z jámy. "Škoda." Utrousí jízlivě Sai a odebere se též na lavičku vedle Kakashiho. "No tak dnešní trénink jsme zakončili s malým penisem Naruta a zítra tu buďte v 10:00 dopoledne." Řekne unaveně Kakashi, tradičně zaklapne knížku a z tréninku odchází se zkušenostmi flirtování.

Ten večer:
"Fuuuf to jsem se zase najedl." Utrousí Naruto a opírá se v židli o opěradlo. Před ním komínek sedmi misek od ramenu a jeho peněženka prázdná. "Ty toho dokážeš sežrat." Rýpne si do něj Sakura a dojí svůj první ramen. "Kde je vůbec
Sai ?" zeptá se jen tam mimochodem Naruto, protože si toho předtím nevšiml, že s nimi není. "Nevím, prý mu nebylo moc dobře či co." Hlesne Sakura a dá pár yenů na stůl, za svůj ramen. "Když to tak vezmu, tak on s námi teď častokrát nebyl na ramenu nebo někde venku. Vždy se nějak vymluvil." Řekne zamyšleně Naruto a opět vytáhne svůj poslední obnos z peněženky. "Jo to máš pravdu." uzná Sakura a začne se pomalu sbírat k odchodu. "Může mít něco na práci, nebo nestojí o naší společnost." Řekne dodatečně Sakura, ale nemyslela to do slova. "Tak já se u něj stavím. Vezmu mu rovnou ramen." Nabídne se Naruto a požádá ještě o jeden ramen, ale s sebou.

Když konečně najde v tolik neznámé ulici jeho dům, zaťuká na tmavě hnědé dveře. "Byl jsem tu jen jednou, snad je to správný dům." Pomyslí si Naruto a zrovna se otevřou dveře a v nich stojí Sai. "Naruto ? Co ty tady ?" zeptá se udiveně. "No nějak mi bylo divný, že jsi nešel s námi na ramen, mimochodem už po několikátý. Tak jsem ti jeden přinesl." Hlesne Naruto a podá ramen v krabičce Saiovi. "Aaah, to jsi nemusel." Utrousí
Sai překvapeně, ale ramen si vezme. "Ale jo, přijde mi, že se nám nějak vyhýbáš." Řekne Naruto s podezřelým tónem. "Nechceš jít dovnitř ?" zeptá se Sai a Narutovu připomínku ignoruje. "Jo, klidně." Usoudí Naruto a vejde do velmi útulné předsíňky. Přejdou až do menšího obývacího pokoje, kde je zmírněno světlo. Zatáhnuté závěsy, zapálené svíčky a celému pokoji dominuje velký stojan s bílým plátnem. "Chystal ses malovat ? Nechtěl jsem tě vyrušit." Utrousí omluvně Naruto. "Nic se neděje, chtěl jsem kreslit, ale vůbec jsem nevěděl co." Odpoví Sai a udělá místo na menší černé kožené sedačce. "Posaď se, přinesu ti něco k pití." Řekne Sai přiměřeně a odejde do kuchyňky o pokoj vedle. Naruto se tedy posadí a nejistě si prohlíží celou místnost. Je velmi úhledně a příjemně zařízená, vybavení co se týče nábytku taky velmi pěkné. To co má Naruto v bytě, se nedá s tímto porovnat. Avšak potom si všimne několika obrazů opřených o skříň a přikrytými nějakým tmavým hadrem. Protože je velmi zvědavý, neodolá a přejde pár kroků k obrazům. Ohlédne se taky nejdříve, jestli nejde Sai. Po té poodkryje hadr a pod ním se skrývají několik obrazů. Když se podívá na první, nijak nemůže porozumět tomu co na tom obrazu je. Je to snůška několika veselejších barev, až se člověk nad tím musí pousmát. Podívá se na další obraz, ale nad tím se už musí pozastavit. Na tom obraze je samotný Naruto. Jeho tvář z blízka, jak se soustředěně kouká jinam. Naruto je fascinován, ale zároveň udiven. Podívá se na další a tam je opět on, ale když spí. Ten obraz mu připomíná, když zrovna na poslední misi, přespávali venku pod širákem, při plápolajícím ohni. Další a další. Na každém z těch obrazů je jen jeho tvář. Ať už usmívající, nebo smutná. "Ehm…" ozve se od sedačky a Naruto se ohlédne na Saie, který drží podnos s horkým čajem v mističkách. Nastane trapné ticho a oba si hledí do očí. "Nevěděl jsem, že jsem tvůj podmět na malování." Sykne Naruto. Možná jeho tón vyzněl až moc hnusně. Sai položí podnos na malý stoleček a přejde k těm obrazům. Vezme tmavý hadr, z rukou Naruta a zase ty obrazy přikryje. "Kdybys nebyl zvědavý, nezjistil by jsi to." Utrousí Sai neutrálně. "Proč mě kreslíš ?" zeptá se tišeji Naruto. Ach ta jeho zvědavost. "Jsi dobrá předloha pro malování, jak jsi sám řekl. Je zajímavý malovat tvůj obličej, plný kontrastů a melodií barev." Odpoví Sai, ale na Naruta nepohlédne. "Aaaha." Hlesne Naruto a pro jeho tupost, mu tato odpověď stačí. Posadí se tedy na sedačku a vezme si k sobě jednu malou mističku čaje. Sai si taky přisedne a do svého čaje si hodí malý lístek sakurového lístku. "Jsi neobyčejně tichý." Utrousí Naruto na Saie. "Jsi neobyčejně uštěpačný a zvědavý." Odbude ho Sai. "Tshe, já se tu snažím rozveselit kamaráda a ty jsi takový." Ucedí Naruto jízlivě a usrkne čaje. "Hm, v knížce píšou, že někdy je lepší mlčet. Zvlášť při situacích jako je tahle." Řekne mu na to Sai a smočí si rty čajem. "Jo? A co je teď za situaci ?" zeptá se nechápavě Naruto a Sai se nad tím zarazí. "Ehm, no nic. Normální. Přátelská návštěva." Zamumlá Sai, ale bohužel z knížek ještě nevyčetl jak se má lhát. Naruto si ho prohlíží s přimhouřenými oči a i takový pako pozná, že Sai lže. "Ach jo, no tak fajn. Řeknu ti pravdu." Hlesne až utrápeně Sai. "Musím ti to říci na rovinu, protože je to tak nejlepší." Dodá Sai. "No jo já vím, píše se to v knížce." Rýpne si Naruto, ale ztichne jen co se Sai zamračí. Pak však nasadí normální výraz a přemýšlí, jak to jen říci. "Miluji tě, Naruto." Vpálí na něj Sai a Narutem to projede jak šíp. Opět to trapné ticho a Naruto na něj hledí jak vyoraná myš. "Myslím, že už půjdu." Vyhrkne Naruto a rychle se zvedne ze sedačky a míří k hlavním dveřím, ale to už ho Sai vezme za loket a přirazí ke zdi. "Myslel jsem to vážně, Naruto. Chci, abys věřil mým slovům." Utrousí Sai a pozoruje vystrašený, snad i nechutný výraz Naruta. Bodá ho to u srdce, že na to takhle reaguje. No popravdě, on tohle čekal. Jak jinak. "Sai pusť mě a jdi si provětrat hlavu, nevíš co říkáš." Sykne Naruto a hne se od zdi, ale to je na ni opět přiražen, tentokrát pevnějším stiskem
záhy políben. "Mmmm." Zmítá se Naruto a snaží se vyprostit, ale Sai si ho pěkně přidrží u zdi a jemnými rty a dráždivým jazykem ho usvědčí, aby vydržel. Naruto se konec konců podmaní a začíná se mu to líbit. Chtíč nebo opětující láska ? Sai však polibkem neskončí. Více se svým tělem přitiskne na Naruta a jednou rukou ho pustí. Ruka zběsile bloudí po Narutově těle a nemůže se nabažit jen samotného doteku Naruta. Naruto ověší své ruce kolem krku Saie a oba dva jsou jak z Marsu vytržení. Jako kdyby nevěděli, o co doopravdy jde. Milující a zmatený. Jenže napjatý Sai, to nemůže vydržet a tak pár kroků poodejde s Narutem k sedačce. Tam ho svalí a lehne si na něj. Vzrušení, nezkušenost, láska, chtíč. Líbají se tak dlouho, dokud nepřejde na svlékání, chtivé hraní s těly a dráždění. Naruto se slastí prohne, když si ho Sai vezme do úst. Sice je nezkušený, ale nějak se to naučit musí, zvlášť, když chce dělat dobře své lásce. Domem s prolínají vzrušivé vzdechy Naruta a neukojená touha Saie. "Nemůžu to vydržet Naruto." Utrousí Sai a Naruto si všimne naběhlé boule u Saie. Není si však jistý, ještě do chvíle ho měl za přítele a teď ? Co to
sním provádí ? Myslel si, že bude milovat jen holky, ale on už tu provádí nekalosti se Saiem. "Já nevím…" je na pochybách Naruto. Sai uchopí do dlaní Narutovu tvář, tak aby se mu podíval do očí. "Myslel jsem to vážně. Miluji tě." Řekne z cela upřímně Sai a nasadí svůj nejkrásnější úsměv. Na to ho Naruto políbí a to stačí jako odpověď. Sai si sundá poslední zbytek prádla a otočí si Naruta na bříško. Ono láskyplné spojení Naruta bolí a Sai se snaží. Dělá to s láskou. Bolest vystřídá slast a ve vášnivé agónii se tam milují.


"Jak paradoxní." Utrousí Naruto, když leží na zemi v objetí Saie. "Copak ?" zeptá se Sai a více se přikryje dekou. "Moje první pusa patřila Sasukemu a další mé polibky patří tobě. Já s kluky začal a stále s tím pokračuji…" hlesne s úsměvem Naruto a přitulí se více.
    




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sasaki Sasaki | Web | 9. dubna 2010 v 21:43 | Reagovat

ten konec je BEST! xDD Jinak, na to, že neumíš psát shounen-ai to bylo až moc dobré! Gratuluji! Moc mooooc se mi to líbilo ^^ jsem spokojenááááááááá, I'm so happy! xD

2 Tokiko-chan Tokiko-chan | Web | 10. dubna 2010 v 8:31 | Reagovat

*W* WOW!!SaiNaru by mě nikdy nenapadlo (a to mě napadají různý blbiny)SUGEE!!!Ten konec je fakt bomba!

3 Mizore-chan Mizore-chan | Web | 10. dubna 2010 v 16:20 | Reagovat

Páni to byla kawai poídka víš nell-chan zapoměla sis umě vizvenou diplomek za přátelení tayd ho když tak máš http://nd03.jxs.cz/520/841/2375ba265e_63642268_o2.jpg

4 NaTušQa :)...tvoje ♥SB♥...lowujeeeeeeem x) NaTušQa :)...tvoje ♥SB♥...lowujeeeeeeem x) | Web | 10. dubna 2010 v 17:22 | Reagovat

tak na tento pár som fakt ešte poviedku nečitala..ale dobréé..:)
ty by si mohla napisať aj o neviem čom..stejne by to bylo skveléé..:)

5 nina58 nina58 | Web | 11. dubna 2010 v 10:53 | Reagovat

Máš u mě diploš za SB.

6 Keiko-chan tvoje ♥SBénko♥ co tě má mocinky rádo xD Keiko-chan tvoje ♥SBénko♥ co tě má mocinky rádo xD | Web | 11. dubna 2010 v 15:18 | Reagovat

úžasný *w*...naprosto dokonalá povídka XD.....no nemám slov XDD

7 El-chan El-chan | 17. dubna 2010 v 20:04 | Reagovat

"No tak dnešní trénink jsme zakončili s malým penisem Naruta a zítra tu buďte v 10:00 dopoledne." Řekne unaveně Kakashi...u toho sem se válela po zemiXD vážně úžasná povídka! Umíš krásně a poutavě psát a všechny tvoje povídky jsou vážně úžasné!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama